Prosinec 2013

14.12 2013

15. prosince 2013 v 21:58 | El
V Sobotu,jsem se procházela městem, poprvé jsem se zahleděla do nádherné krajiny.
Poprvé jsem uviděla tu krásu kolem mě.
To co jsem vždy přehlížela,se zdálo být najednou tak zřetelné,tak jasné.
Bylo přesně 14.12 a psal se rok 2013. Procházela jsem se zimní krajinou a obdivovala tu krásu.
Větvičky stromů a keřů obkerslovala linie ledů, které napodobovali tvar větviček.
Dotkla jsem se ho,byl celkem ostrý a byl velmi chladný,ihned jsem stáhla ruku zpět.
Každým mým krokem se mi podlamovala kolena protože jsem klouzala po namrzlé zemi.
Bylo to kouzelné,nechala jsem se unést a klozala jsem se jako malé dítě, několikrát jsem upadla,ale vždy jsem se tomu jen zasmála a pokračovala jsem dál.
Vítr mi cuchal mé upravené vlasy, a sluneční paprsky mi byli v patách.
Potkávala jsem spoustu lidí a přemýšlela jsem,jaký mají asi život.
Nikdy jsem ty lidi neviděla,ale vždy jsem dala dohromady celý jejich příběh.
Na nikoho jsem se nezlobila,nad ničím jsem nepřemýšlela, žila jsem jen pro ten moment.
Lehla jsem si do sněhu a dělala andělíčky.
Tvořila jsem různé koule a sněhuláky,blbla jsem jako pominutá.
Lidé kolem mě kroutili nevěřícně hlavou,ale mělo v té chvíli bylo fuk co si o mě kdo myslí.
Sněhové vločky poletovaly sem a tam a já je chytala.
Měla jsem se báječně,byl to skvělý den.
Žádné starosti,cítila jsem se být tak free.
Když jsem došla domů,celá zimní nálada opadla a já se zase vrátila k nudnému životu..problémy znovu přicházely a já
se zase ztrácela v každodenní realitě.